Zlobice - stejnojmenný kopec nedaleko Kuřimi, bývalý vojenský prostor, nyní pastevecký areál. Vracím se sem ráda a asi těžko budu vysvětlovat proč. Možná to bude pocit přirozenosti - akce, které pořádají sem skutečně patří, nehrají si na velké tradice, ale vycházejí ze života a z lidí.
Na jaře si sem můžete přijet uplést pomlázku nebo nazdobit perník, v létě se podívat na stříhání ovcí, naučit se příst na kolovratu nebo si ušít patchworkovou deku. Vlastně nic, co byste nemohli dělat kdekoliv jinde. Ale je to úplně jiný pocit, když roztáčíte kolovrátek a sedíte přitom v dřevěném přístřešku u ohrady s ovcemi a kozami, necháte si vyprávět, co má která za libůstku, které mládě patří ke komu, jak jsou schopné vyvádět a co jsou schopní někteří lidé vyvést jim. A když se uprostřed noci probudíte, slyšíte jen, jak vám kolem otevřeného okna za jedním zvonečkem tlumeně a zvolna dusají desítky kopýtek, která se vydala zase za jiným, tichým cílem.
Každá voda jednou steče z kopce dolů a kdo chce zůstat a nenechat se stáhnout do údolí, musí dobře vědět, co dělá...
