čtvrtek 20. září 2012
úterý 21. srpna 2012
neděle 10. června 2012
Pražské jaro
Pražské jaro v trošku jiném kabátě - koncert Agon Orchestra v Technickém muzeu. Skutečně neobvyklý zážitek, sedět pod trupem starého letadla a poslouchat tuto "hudbu"... nevěřila jsem, ale člověka to pohltí stejně jako jakýkoliv jiný druh hudby, stačí se soustředit. Nemluvím teď samozřejmě o těch performancích jako je ladění šesti rádií pod taktovkou dirigenta nebo mladý muž v kuchyni s papiňákem, vínem, delfínkem a růžemi. :-)
Co říkáte: má to podle vás ještě něco společného s hudbou nebo je to jen hluk a experiment pro experiment? Já si nemohu pomoci, ale ta melodika tam prostě je.
Agon Orchestra: Pocta Johnu Cageovi
pátek 4. května 2012
pondělí 30. dubna 2012
sobota 21. dubna 2012
čtvrtek 19. dubna 2012
Chamrousse / Grenoble 2012
V únoru roku 1968 se konaly X. zimní olympijské hry ve francouzském Grenoblu a byly ovlivněné do té doby nevídanou mírou decentralizace, soutěže se konaly až na 65 km vzdálených horských hřebenech od centra města. Takže kde asi? Chamrousse, logicky. A ani česká výprava o 44 let později nemohla zůstat se svými výkony pozadu. Zapněte si zvuk, pohodlně se usaďte a jedééééééééém....
Cvičné jízdy
Chamrousse
Nejrychlejší v alpském lyžování byl Francouz Jean Claude-Killy (v čase 1:59.85), který zároveň zvítězil i ve sjezdu a obřím slalomu a získal tak tři zlaté medaile. V mužském slalomu bylo vykonáno jedno z nejkontroverznějších rozhodnutí v historii ZOH. Rakouský favorit Karl Schranz tvrdil, že záhadný muž v černém přejel jeho dráhu a donutil ho tak k zastavení smykem a tímto tvrzením si vynutil restart. Schranz byl rychlejší než Killy, nicméně porota nakonec Schranze diskvalifikovala a medaili získal Killy.
A zpět do současnosti...
....because we are the champions, my friend.
úterý 10. dubna 2012
středa 28. března 2012
středa 22. února 2012
středa 18. ledna 2012
neděle 1. ledna 2012
PF 2012
Jsem Nech je.
Vánoční. Až ráno ustoupí,
Jsem z boží tmy. zbude tu po nich
Klekni, orlí křik
a zatřes nízkou borovičkou a bludné kamení
ve mně, na jednu pomněnkovou skalku.
popadá stesk Klekni.
a sníh Je půlnoc.
mé tisícleté zimy. Stačí
Volavky, nedýchat -
slyšíš? a kdes až u střechy
Tlučou do dveří. uslyšíš kroužit tmu
Darmo, a plaše stát mé tvrdohlavé srdce.
dům mlčí, Je to má chvíle.
zavřen na tvůj klíč, Trpká, hořká tma
jak by se potmě lekal vlastních čar jak dobré víno stéká po travách,
a pravdomluvné břichomluvy dříví. a vesmír zelená,
Zahrady, a vesmír třpytně černá,
slyšíš? až je jak nízký strom, jímž
Tlučou do oken. něžně třeseš
A hory se sem hrnou ze všech konců. v boží noci ve mně.
A já se po létech ho zase nebojím.
A otvírám mu dům.
A klíč tvůj zvenku na hřebíček věším.
/Karel Šiktanc: Kozoroh/
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)