Od nepaměti lidstvo hledá ztracený ráj, ale možná bychom měli hledat spíš ty, kteří jsou schopni na něj ještě věřit... shangri-la je jen ve větru rezonující tón tibetských zpívajících misek. Věčný ráj je nakonec stejná past jako koloběh zrození, není úniku.
Brněnská výstava Šangri-la se snaží zprostředkovat náhled do života na úpatí Himalájí - v Tibetu, Bhútánu, Nepálu, Indii. A je tam toho k vidění opravdu hodně, zajímavé exponáty, k tomu promítání cestovatelských dokumentů a i čajovna s nabídkou tradičních pokrmů. Jen člověka zamrzí, že když už si někdo dá práci s vytvoření expozice takového rozsahu, nepřizpůsobí tomu i naučnou stránku. Chápu, výstava je koncipovaná, aby zaujala co nejširší spektrum lidí, ale místo pokusů o "vypointované" komentáře bych uvítala přesnější popisky toho, co vidím. Na smysly působí brněnská šangri-la skutečně promyšleně, ale informačně by mohla být komplexnější...
Žádné komentáře:
Okomentovat